Skip to main content Skip to footer

Co nevíte o rybách Rudého moře

Žraloci

Co nevíte o rybách z Rudého moře?

Rádi bychom vám představili různé druhy ryb, které se běžně vyskytují v Rudém moři, a to prostřednictvím fotografií nasbíraných během naší práce jako instruktoři potápění v Hurghadě. Najdete zde články o různých čeledích ryb nebo souhrné informace o rybách, které jsou si něčím podobné. Cílem je poskytnout několik zajímavých faktů o různých druzích ryb. Podívejte se na náš atlas ryb na www.redseadiving.cz. Snad zde najdete to, co potřebujete, a přejeme vám mnoho nových objevů při potápění v Rudém moři.

Přečtěte si jeden z článků z naší knihy: O žralocích

Selachimorpha

  1. Většina druhů žraloků musí plavat, aby mohla dýchat.

  2. Čelisti žraloků jsou vybaveny silnými svaly. Zuby jsou uspořádány v několika řadách a mohou růst nové.

  3. Žraloci mají velmi dobrý čich, zrak a tzv. postranní čáry. Díky nim registrují vibrace.

1. Vývoj žraloků začal už v prvohorách

Se žraloky se můžete setkat také při potápění u útesů v okolí Hurghady. Nejsou vidět příliš často, ale malá šance tu je. V Rudém moři se vyskytuje přes 40 různých druhů žraloků. První žraloci žili již v prvohorách, nejstarší nalezené zkameněliny jsou až 450 miliónů let staré. Žraloci se podobně jako rejnoci řadí do třídy Paryby (Chondrichthyes), to znamená, že mají chrupavčitou kostru. Pro žraloky byl vytvořen vlastní nadřád Selachimorpha. Je pro ně typický torpédovitý tvar těla, obvykle pět žaberních štěrbin po stranách těla a zašpičatělá hřbetní ploutev nespojená s hlavou. Co se týče rozmnožování, žraloci jsou většinou živorodí nebo vejcoživorodí.

2. Predátoři se schopností regenerace zubů

Žraloci jsou predátory, čemuž odpovídá i stavba jejich těla. Loví zejména ryby, ale také například korýše, hlavonožce nebo jiné živočichy. Žraloci nemají plynový měchýř, jeho funkci přebírají velká játra naplněná množstvím lehkého tuku. Toto jim umožňuje útok s velmi rychlou změnou hloubky. Jejich čelisti jsou vybaveny velice silnými svaly. Ostré zuby ve tvaru trojúhelníku jsou obvykle uspořádány v několika řádách. Pokud je první řada zubů poškozená, zuby se vyhnou ven, vypadnou a nahradí je řada druhá. Další řada pak žralokům dorůstá, mají tak neomezenou schopnost regenerace zubů. Setkáváme se však také se žralokem obrovským, zvaným velrybí (whale shark - Rhincodon typus), ten se živí planktonem a drobnými rybkami. Jeho zuby jsou malé a umístěné vzadu v ústech, jsou to spíše jakési výrůstky vytvářející síto pro filtraci potravy.

3. Žraloci mají nadstandardně rozvinuté smysly

Žraloci mají nadstandardně vyvinuté smyslové orgány. Mají výjmečně vyvinutý sluch, slyší na několik kilometrů i velice nízké frekvence a ty je přitahují. Dalším rozvinutým smyslem je čich, cítí na několik set metrů stopu krve nebo sekretu vyloučeného vyplašenou rybou. Žraloci navíc mají po stranách těla kanálek, tzv. postranní čáru táhnoucí se od hlavy až po ocasní ploutev vybavenou smyslovými buňkami. Pomocí ní registrují veškeré vibrace a je přirovnávána k sonaru. Žraloci mají též velice dobře vyvinutý zrak, oko je podobné oku obratlovců, avšak dokonale přizpůsobené podvodnímu prostředí, vidí dobře za šera a na krátkou vzdálenost i nad hladinou. Pod rypcem mají žraloci tzv. Lorenziniho ampule, které detekují změny elektromagnetického pole, díky čemuž mohou nalézt kořist, která je například zahrabaná v písku.

4. Aby mohli dýchat, musí plavat, ale jsou výjimky

Aby žraloci mohli dýchat, tedy aby voda nabíraná ústy proudila přes jejich žábra a tak se jim okysličovala krev, musí se pohybovat, to znamená stále plavat. Ale máme tu opět výjimky. Například žralok lagunový (whitetip reef shark - Triaenodon obesus) nebo žralok zebrovitý zvaný také levhartí (zebra, leopard shark - Stegostoma fasciatum) často leží nehybně na dně. Tyto druhy dokáží pumpovat vodu do svých žaber a tak z ní čerpat kyslík.

5. Druhy žraloků v Rudém moři

Mezi druhy žraloků, které se vyskytují v egyptské části Rudého moře, patří například žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus) - 3,5m, žralok mako (Isurus oxyrinchus) - 3m, žralok tygří (Galeocerdo cuvier) - 5m, kladivoun bronzový (Sphyrna lewini) - 4m, žralok bělocípý (Carcharhinus albimarginatus) - 3m nebo žralok liščí (Alopias pelagicus) - 3m a další. Tyto žraloky můžeme vidět na útesech v okolí Hurghady jen velice vyjímečně. Větší šance je na útesech padajících do velkých hloubek a se silnými proudy (např. The Brothers a Daedalus), kam se lze dostat na safari lodích. Žraloci na potápěče obvykle neútočí. Případy útoků žraloků na lidi v Egyptě se týkaly plavců na hladině, které žraloci mohou považovat za svou běžnou kořist. Za nebezpečné jsou považováni zejména žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus), žralok tygří (Galeocerdo cuvier) nebo žralok mako (Isurus oxyrinchus).

Připravujeme další publikace

O mořských zvířatech

V této knize najdete různé živočichy, které můžete potkat při potápění na korálových útesech. Život v Rudém moři je opravdu bohatý a pestrý. Můžete se setkat se savci, plazy, ostnokožci, hlavonožci, plži, mnohoštětinatci, mlži, korýši a dalšímy... Pokud se tedy chcete dozvědět více o delfínech, mořských želvách, nahožábrých plžích, chobotnicích, hvězdicích, krevetách a krabech žijících v Rudém moři, brzy najdete další informace.

O korálech

Rádi bychom vám poskytli přehled různých druhů korálů nalezených v Rudém moři. Přineseme vám novou sérii článků věnovanou korálům. Vzhledem k rozmanitosti druhů korálů se pokusíme korály třídit jak podle druhů, tak i vizuální podobnosti. Mnohým by se mohlo zdát, že jde spíše o rostliny nebo jakési neživé zkamenělé útvary. Jde však o kolonie bezobratlých živočichů – drobných geneticky identických korálových polypů.